Po porodu nastává období ztráty intimity a osobních dotazů

Období před porodem a po něm je rozdílné hned v několika oblastech. Vlastně je zbytečné čerstvým maminkám popisovat, jak moc se změnil jejich denní režim, vlastní stravování, vlastní váha, náročnost běžného dne, způsob pohybu a trávení volného času. Změní se toho mnohem víc, než si umí maminka představit, byť u tatínky je dostatek příležitostí na nějakou tu změnu. Ženy, to je třeba přiznat, jsou však odolnější a takové změny dokáží zvládat mnohem lépe než muži. S porodem přichází i zcela jiný postoj okolí. Jsou lidé, kteří ho změní z určité předporodní opatrnosti vůči vám na poporodní opatrnost. A jsou tu i ti další. Přátelé se změní Každá maminka po porodu má mnohem více rozpoznatelnou tu skupinu přátel, kteří s ní ztratí před tím tak intenzivní vztah. Možná proto, že maminka už s dítětem nezapadá do partie mladých a divokých, nebo jen přátelé žijí v jakémsi předpokladu, že pokud máte dítě, už na ně nemáte čas. Nejedna maminka tak na mateřské nachází nové přátele mezi maminkami z klubů, z porodnice, z fór a setkání s kočárkem někde venku. Praví přátelé však zůstávají s maminkou i nadále. První měsíc, či dva na čerstvé miminko spíše z opatrnosti počkají a rádi si ho podívají při nejbližším možném setkání. Ztráta intimity a otázky ostatních Mít čerstvě narozené děťátko ve vajíčku, či v kočárku znamená poutat pozornost lovkyň. Lovkyně jsou ženy, kterými se stane kterákoliv zkušená maminka. Rada se zapojí do rozhovoru a cítí potřebu se podělit se zkušenostmi. Zejména má chuť přivítat v klubu maminek byť jen někde na ulici mezi dveřmi jinou maminku, o níž předpokládá nižší sebevědomí, nebo miminko mladší od toho jí. Maminky lovkyně oplývají zkušenostmi, které vůbec nemohou být na škodu. I takto vznikají nová přátelství. Nová maminka už dnes nebývá s rodiči a styk s rodinou není tak úzký jako ještě pár desetiletí do minulosti. Dnešní maminky často rodí po dvacítce či třicítce, čili v době úplné samostatnosti. Nějaká rada navíc se hodí. No jak tak maminka poslouchá a diskutuje, zjišťuje i jednu zásadní věc. Intimita je pojmenování všeho, co se vám zdá být choulostivé. Pohlavní orgány, zdravotní problémy, všechno to, co když vidí někdo jiný, máte se chuť červenat. Intimitu každý může definovat různé. Zejména jde o kousek vašeho "já". V životě jste se nemluvili s nikým o prsou, výtocích, žlázách a v porodnici jste nástřel této tematiky ještě se zdravotnickým personálem zvládali. Pokud se však v parku objeví jiná maminka s kočárkem a vzniká rozhovor původně dvou neznámých žen s nejúžasnějším zaměstnáním - mateřstvím, velmi často přechází do roviny, kdy jakoby už neexistovala hranice intimity. Nejhorší je, že tato hranice může být pro některé maminky viditelná, pro jiné zcela neviditelná. A před nimi ta s větším ostychem někdy jen nechce vypadat jako nezkušený amatér, přičemž na nový druh komunikace plynule přistoupí. Zbořena intimita tak otevírá témata začínající otázkou "A kojíte? Pupíček zapálený? Výtoky? Nebolí Vás bradavky? Manžel ať je o suchu, sám chtěl dítě, Vy jste na tom jak? ... "Velmi časté jsou otázky" Máte dost mléka? "Nebo" Jak často kojíte? "Které byste za normálních okolností považovali za opravdu osobní a pokud si dupnete, či jen vrhnete nepřehlédnutelný nejistý pohled, možná to zabere. Ačkoliv mnoho takových otázek je únosných z úst jiné maminky. Zcela jinak by vyzněly od muže v kabátě v klobouku jen tak v parku, či od dívky se školní taškou na zádech.