Pomáhá odměna za dobré chování? Záleží na tom, co odměňujete

Odměna za dobré chování pomáhá, pokud ji dítě dostane za konkrétní snahu a nečeká ji předem jako výměnu. Špatně použitá odměna se mění v úplatek a dítě pak dělá věci jen kvůli ní. Odlišit pochvalu od podplácení je jemnější, než se zdá. Omyly níže ukazují, kde se rodiče nejčastěji zmýlí. Rozlišení vám usnadní rozhodnout se v konkrétních situacích.

Omyl: odměna je totéž co podplácení

Není. Odměna přichází až po činu a ocení snahu, třeba když dítě samo uklidilo pokoj. Podplácení nabídnete předem, aby přestalo vřískat.

Hranice je v načasování a záměru. Ptejte se, zda nabízíte odměnu, abyste něco zastavili. Pokud ano, jde o podplácení.

Dítě rozdíl pozná a začne vyjednávat. Vyhněte se tomu, že řeknete: když se uklidníš, dostaneš bonbon. Raději řekněte, co uděláte, a nechte odměnu jako překvapení.

Omyl: odměna musí být hmotná

Nejlepší odměny bývají nehmotné. Pochvala, objetí, společný čas nebo oblíbená hra. Dítě ocení pozornost víc než věc.

Sladkosti a hračky vytvářejí zvyk. Dítě pak očekává dárek za každou maličkost. Zbytečně se to prodražuje.

Hmotná odměna může být výjimkou za velký úkol. Například za první týden bez plen. Ale nemá se stát pravidlem.

Omyl: chválit je třeba všechno

Přehnaná pochvala ztrácí váhu. Dítě pozná, kdy je upřímná. Chvalte konkrétně: Líbí se mi, jak jsi sdílel hračku.

Zaměřte se na snahu a postup, ne jen na výsledek. Řekněte: vidím, že ses snažil. Dítě pak zkouší dál i po neúspěchu.

Chvála má být okamžitá a stručná. U menších dětí vydrží minuty, ne hodiny. Čekání na večer nepomůže.

Omyl: tabulka s nálepkami vyřeší všechno

Tabulka s nálepkami funguje u batolat a předškoláků na jeden konkrétní cíl, třeba spát ve vlastní posteli. Dítě vidí postup. Měla by být krátkodobá.

Dlouhodobě ztrácí účinek. Dítě chce stále víc nálepek. Když odměna skončí, může chování zmizet.

Používejte ji jako dočasnou pomůcku a zakončete oslavou. Poté přejděte na přirozenou pochvalu. Nepřidávejte další cíle najednou.

Omyl: když neodměňuji, musím trestat

Existuje třetí cesta: důsledky a klidné vysvětlení. Pokud dítě rozlilo mléko, utře ho s vámi. Důsledek souvisí s činem.

Odnětí odměny jako trest funguje špatně. Dítě se cítí ukřivděně. Spíš nastavte jasná pravidla předem.

Pozorujte, co chování spouští. Únava, hlad, nuda nebo potřeba pozornosti. Řešit příčinu je lepší než reagovat na symptom.

Co platí doopravdy

Funguje pozornost, pochvala za snahu a důslednost. Odměny používejte střídmě a spojte je s tím, co dítě opravdu zvládlo. Dítě se učí, že snaha má smysl sama o sobě.

Pokud je chování dlouhodobě obtížné, poraďte se s pediatrem nebo dětským psychologem. Pomoci může i pedagogicko-psychologická poradna. Včasná podpora šetří čas.

Můj tip: Doporučila bych si večer říct dítěti jednu konkrétní věc, kterou se přes den povedla. Stačí jedna věta, třeba: dnes jsi pomohl uklidit. Chvíle před spaním se tak stane příjemným rituálem.

Zdroje

• Pedagogicko-psychologické poradny
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR