Náušnice pro miminka: kdy ano a kdy raději počkat

Dítě s náušnicemi v kočárku vypadá roztomile, ale hezký vzhled je jen jedna stránka věci. Propíchnutí ušního lalůčku je zásah do kůže, který může vést k infekci, alergii nebo trvalé jizvě. Rozhodnutí je na rodičích, přesto stojí za to znát možnosti a jejich rizika dřív, než se rozhodnete.

Tři cesty a jejich srovnání

Možnost	Výhody	Rizika
Propíchnutí v nejútlejším věku	Dítě si na zákrok nepamatuje, tradice	Infekce, alergie, spolknutí součástky, dítě nemá možnost rozhodnout
Počkat, až dítě samo chce	Dítě se rozhodne a pečuje o náušnice	Zákrok vnímá, ale je schopné spolupracovat
Bez propíchnutí: klipsy nebo nalepovací ozdoby	Žádný zásah do kůže	Drobné části, které může spolknout

Žádná varianta není povinná. Tabulka ukazuje, že u nejmenšího dítěte převažují rizika nad přínosy, zejména proto, že náušnice nenese žádnou zdravotní výhodu.

Slovo „tradice“ ovlivňuje rozhodnutí v mnoha rodinách. Respekt k ní nevylučuje promyšlení rizik, a pokud máte pochybnosti, zeptejte se pediatra na jeho názor. Jedna návštěva ordinace vám může ušetřit starosti.

Rizika propíchnutí u nejmenších

Ušní lalůček se po zákroku hojí několik týdnů a v tom období se může zanítit. Příznaky jsou zarudnutí, otok, bolest, hnis nebo horečka. Miminko si navíc sahá na uši, přetáčí se a tře o podložku, takže ranka dráždí.

Další riziko je alergie na kovy, zejména nikl, která se může projevit svěděním a vyrážkou. Drobná náušnice nebo její zadní část se může uvolnit a skončit v puse. Špatně provedený zákrok zanechá jizvu nebo zkreslí tvar lalůčku. Kdo se do toho přesto pustí, měl by to nechat provést ve zdravotnickém zařízení s dodržením hygieny.

Myslete i na budoucnost: otvor v lalůčku se zpravidla neuzavře a dítě v pubertě už nemusí chtít náušnice nosit. Naopak dítě, které si je přeje, se na ně často těší a vydrží i drobné nepohodlí.

Dítě a rozhodnutí o vlastním těle

Argument pro počkání je prostý: ozdoba není nezbytná a dítě se za pár let může rozhodnout samo. Starší dítě pochopí, že musí o ucho pečovat, nesahat do něj špinavýma rukama a čistit ranku. Zákrok pak prožívá jako vlastní volbu, ne jako něco, co se mu stalo.

Část rodin se řídí rodinnou nebo kulturní tradicí. To je legitimní, jen rozhodnutí dobře zvažte a s pediatrem proberte předem zdravotní stav dítěte, očkování proti tetanu a případné alergie. Pokud se rozhodnete počkat, nikdo vám nic neubere.

Dobrou službu poznáte tak, že pracovník před zákrokem umyje ruce, použije sterilní jednorázový nástroj, vysvětlí péči po zákroku a zeptá se na alergie. Pokud něco z toho chybí, hledejte jinde.

Pokud se rozhodnete pro propíchnutí

Zákrok svěřte zdravotníkovi nebo zařízení, které dodržuje hygienu, používá sterilní materiál a lékařské náušnice. Pravidlo pro materiál: hypoalergenní, bez niklu. Doma ranku čistěte podle pokynů, které dostanete, a pečlivě si myjte ruce.

Vyhněte se spánku na boku zpočátku, kdy náušnice hrozí zachytit se. Zkontrolujte upevnění zadní části. Pokud se objeví zarudnutí, hnisání, horečka nebo dítě pláče při dotyku, jděte k lékaři. Náušnice nikdy nevytahujte při zánětu bez porady, uzavřená ranka může infekci uvěznit.

Péče po propíchnutí krok za krokem

Prvních několik týdnů ranku denně kontrolujte. Čistěte ji podle pokynů, které dostanete při zákroku. Nesahejte na ni neumytýma rukama a náušnici neotáčejte, pokud vám to nikdo výslovně neporadil. Věci, které se dotýkají uší, jako čepice a ručníky, mějte čisté.

Náušnici nesundávejte dřív, než se ranka zahojí, obvykle po několika týdnech. Nosit by se měly jednoduché zapichovací kousky, bez visících částí, které by se mohly zachytit o oblečení. Zadní část musí pevně držet a dítě ji nesmí dosáhnout.

Z čeho má být náušnice

Nikl je častý alergen a v levné bižuterii se vyskytuje. Pro čerstvé propíchnutí se používají lékařská ocel, titan nebo zlato vysoké ryzosti. Na obalu hledejte údaj o složení a vyhněte se výrobkům bez označení. Cena sama o kvalitě nerozhoduje, ale zcela neoznačená bižuterie je pro děti riziková.

Pokud je v rodině alergie na kovy, upozorněte na ni pediatra před rozhodnutím. Alergie se může projevit až po dnech nebo týdnech. Svědění, červené skvrny nebo mokvání jsou důvod k návštěvě lékaře.

Alternativy pro dekoraci

Stejnou radost přinese čelenka, mašle nebo čepička s ozdobou. Pozor na drobné části a zadušení, ozdoby musí být přišité a neodpadávat. Čelenky nesmí tlačit a nesmí zůstat na hlavě během spánku.

Starší dítě může mít klipsy nebo nalepovací ozdoby, které se dají kdykoli sundat. U nich zkontrolujte materiál a pohlídejte, zda dítě drobné části nedává do pusy. Nejlepší dekorace je pro miminko to, co mu nevadí a co můžete odložit, kdykoli to bude potřeba.

Zdroje

• Česká pediatrická společnost ČLS JEP
• Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav