Jak vidí novorozenec a kdy začne zaostřovat?

Novorozenec vidí hned po narození, jen nepříliš ostře. Nejlépe zaostří na vzdálenost dvaceti až třiceti centimetrů, tedy zhruba na obličej člověka, který ho drží v náručí. Zbytek světa splývá ve světlé a tmavé plochy. Během prvního roku se ostrost zlepšuje, dítě začne sledovat pohyb, rozlišovat barvy a odhadovat vzdálenost. Tenhle vývoj má svůj řád a rodiče ho mohou podpořit obyčejnými věcmi z domácnosti. Stačí vědět, co od kterého měsíce čekat a kdy je rozumné zeptat se pediatra.

Co vidí novorozenec hned po narození

Oči jsou po porodu funkční, ale mozek se teprve učí zpracovávat obraz. Miminko proto vnímá hlavně kontrast a pohyb. Jemné detaily a pastelové tóny mu zatím unikají.

Světlo mu bývá nejdřív nepříjemné a často mhouří oči. Po pár dnech je otevírá víc, zvlášť v tlumeném světle. Silné přímé světlo a blesk proto při focení raději vynechte.

Zaostřovat na různé vzdálenosti dokáže jen omezeně. Svalstvo oka a nervové dráhy dozrávají postupně. Nejostřejší obraz tak dostane od chvíle, kdy se mu přiblížíte na délku paže mámy při kojení.

První týdny: obličeje a kontrast

Nejraději se dívá na lidské tváře. Pomalu k němu mluvte z dosahu kolem pětadvaceti centimetrů a sledujte, jak se zadívá do vašich očí. Zrakový kontakt je pro něj první forma rozhovoru.

Zaujmou ho černobílé vzory, třeba jednoduchá kolečka nebo pruhy. Karta s velkým kontrastním obrazcem na třicet vteřin před očima stačí. Dlouhé zírání neprodlužujte, miminko se rychle unaví a odvrátí hlavu.

Odvrácení pohledu není nezájem, je to signál přesycení. Dejte mu pauzu a vraťte se za chvíli. Učí se tak regulovat podněty.

Třetí až pátý měsíc: sledování a ruce

Kolem třetího měsíce začne hladce sledovat pomalu se pohybující předmět. Zkuste jím pomalu pohybovat zleva doprava ve vzdálenosti asi třicet centimetrů. Pokud mu hlava a oči jedou za hračkou, jde o dobrý vývoj.

Objeví také vlastní ruce a dlouho je zkoumá. Poté se začne natahovat po věcech, zprvu mimo cíl. Souhra oka a ruky se tříbí týdny.

V tomto období se mohou oči občas na okamžik nesouhlasně stočit. Zpočátku to bývá běžné, protože svaly teprve ladí spolupráci. Trvalé nebo časté šilhání už patří k pediatrovi.

Barvy a hloubka: kolem půl roku

Zhruba v půlroce vidí barvy mnohem líp a dívá se i na vzdálenější věci. Vnímání hloubky se dolaďuje s tím, jak se začne otáčet a lézt. Díky tomu odhadne, jak daleko je hračka nebo okraj postele.

Zajímají ho menší předměty, například drobky na zemi. Při krmení si prohlíží lžičku i jídlo. Dohlédněte na bezpečnost, co dosáhne, putuje do pusy.

Před koncem prvního roku zvládá poznat známé lidi i z dálky. Ukazuje prstíkem a sleduje, co mu ukazujete. Je to i příprava na řeč.

Jak zrak podpořit doma

• Pravidelně střídejte strany, ze kterých k miminku přicházíte a mluvíte.
• Pověste hračky mimo střed postýlky, ať se dívá oběma směry.
• Dopřejte mu čas na břiše, kdy zvedá hlavu a rozhlíží se.
• Ukazujte mu knížky s velkými jednoduchými obrázky.

Nepotřebujete drahé pomůcky. Vlastní tvář, strakatý ubrousek nebo dřevěná hračka obstojí. Důležitější je klid a krátké, časté chvilky pozornosti.

Kdy se zeptat pediatra

Zeptejte se, pokud oči po čtvrtém až šestém měsíci stále šilhají nebo se jedno oko zjevně vychyluje. Totéž platí, když dítě nesleduje předměty nebo se nedívá do tváře. Bílá nebo šedavá skvrna v zornici vyžaduje rychlou kontrolu.

Podobně vás má zajímat trvale slzící oko nebo opakovaně zarudlé víčko. Zácpa slzného kanálku je v tomto věku častá a obvykle se řeší masáží, kterou ukáže lékař. Nic nezkoušejte na vlastní pěst.

Pediatr zkontroluje zrak při preventivních prohlídkách a případně pošle dítě k očnímu lékaři. Čím dřív se vada najde, tím lépe se napravuje. Zapište si pozorování předem, ať na nic nezapomenete.

Můj tip: Doporučila bych vést si několik dní krátký zápis, kdy a jak dítě sleduje hračku. Při návštěvě lékaře tak popíšete konkrétní situace a nebudete se spoléhat na paměť.

Zdroje

• Česká oftalmologická společnost ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR