Je intolerance laktózy u dětí vrozená? Častěji se získá později

Většina dětí s nesnášenlivostí laktózy se s ní nenarodila. Vrozená forma je velmi vzácná, mnohem častější je, že se enzym laktáza nedostatečně tvoří po prodělané střevní infekci nebo ve školním věku, kdy jeho aktivita přirozeně klesá. Správné určení příčiny rozhoduje o tom, co dělat dál. Odpovědi na otázky, které si rodiče kladou nejčastěji, najdete v následujících oddílech, řazených od základů k praktickým krokům.

Co se v těle dítěte děje?

Laktóza je cukr obsažený v mléce. Aby se mohla vstřebat, musí ji v tenkém střevě rozštěpit enzym laktáza. Pokud ho je málo, laktóza putuje dál do tlustého střeva, kde ji zpracovávají bakterie. Vznikají plyny, dítě je nafouklé, bolí ho bříško a může mít průjem.

Nejde o alergii, imunitní systém se nezapojuje. Dítě nemá zdravotní ohrožení typu otoku nebo dušnosti, ale potíže mohou být nepříjemné a vyčerpávající. Intolerance je často závislá na množství: malé dávky mléka dítě snese, větší ne. Proto se projevy liší u každého dítěte a v čase se mění.

Jaké jsou nejčastější příčiny?

Lékaři rozlišují tři hlavní typy. Primární intolerance je dědičně podmíněný pokles laktázy, který se obvykle objeví až po batolecím věku a postupně sílí. Sekundární vzniká po poškození sliznice tenkého střeva, třeba po střevním zánětu, při celiakii nebo při jiném onemocnění, a po vyléčení často ustoupí. Vrozená forma je výjimečná a projeví se hned po zahájení kojení.

U předčasně narozených dětí může být aktivita laktázy přechodně nízká, protože enzym se dozrává později. Příčina tedy není vždy stejná a není ani stálá. Právě proto nelze potíže určit jen podle příznaků, ale je třeba je zhodnotit s lékařem, který zváží věk, průběh a další okolnosti.

Vrozená forma se projeví hned po narození: dítě po prvním krmení zvrací, má vodnatou stolici, hubne a nepřibývá. To je stav vyžadující okamžitou lékařskou péči. Naštěstí je mimořádně vzácný, takže se s ním většina rodičů nesetká.

Zajímavé je, že mnoho dospělých na světě laktózu po dětství hůř tráví a nijak je to neomezuje. Odborně se mluví o poklesu aktivity laktázy po odstavení, který je v celosvětovém měřítku spíše pravidlem než výjimkou. Ve střední Evropě je trávení laktózy v dospělosti běžnější, ale i tady část lidí svou hranici cítí.

Jak se liší od alergie na bílkovinu mléka?

Rozdíl je zásadní. Alergie na bílkovinu kravského mléka je reakce imunity, může se projevit vyrážkou, otokem, zvracením, krví ve stolici a v těžších případech i dušností. Intolerance je trávicí problém bez účasti imunity.

Obě se mohou projevovat bolestí bříška a průjmem, proto je rodiče snadno zaměňují. Pokud dítě reaguje otokem, výrazným zvracením, kopřivkou nebo krví ve stolici, nevyřazujte jídlo na vlastní pěst a ihned vyhledejte lékaře. Alergie se řeší jinak a vyžaduje striktní vyloučení bílkoviny, zatímco u intolerance dítě často snese malé množství mléčných produktů nebo fermentované výrobky.

Jak se intolerance zjišťuje?

Na začátku je rozhovor s pediatrem a popis potíží: po jakém jídle se objevují, za jak dlouho, jak vypadá stolice a jak dítě prospívá. Lékař může doporučit krátké vyřazení laktózy z jídelníčku a sledování, zda potíže ustoupí. Případně přistoupí k dalším vyšetřením, jako je dechový test nebo vyšetření stolice, nebo k odběrům krve.

Důležité je nezačínat s vylučováním bez dohledu lékaře. Dítě v růstu potřebuje vápník a bílkoviny, a pokud mléčné výrobky vynecháte bez náhrady, hrozí nedostatek. Vyšetření je také důležité kvůli vyloučení jiných onemocnění, například celiakie nebo zánětlivého střevního onemocnění, které mohou mít podobné příznaky.

Co se změní v jídelníčku?

Řešením bývá omezení laktózy v rozsahu, který dítě snáší. K dispozici jsou mléčné výrobky bez laktózy a také fermentované, jako jogurt nebo tvrdé sýry, které laktózy obsahují málo. Obsah laktózy nalezne rodič v údajích na obalu a v seznamu složek, kde se objevuje i v pečivu, uzeninách a sladkostech.

Je třeba hlídat příjem vápníku z jiných zdrojů, například z brokolice nebo vápníkem obohacených nápojů, a dohodnout se s lékařem na případném doplnění. Rostlinné nápoje se nehodí jako plnohodnotná náhrada mléka pro malé děti, pokud nejsou obohacené a doporučené lékařem. Potíže se u některých dětí časem zmírní, takže se vyplatí pravidelné kontroly.

Zkušenost rodin ukazuje, že dětem často vyhovuje postupné zařazování mléčných výrobků po malých dávkách, třeba po lžičce jogurtu. Zapisujte si reakce a řiďte se radou lékaře. Školáci často zjistí vlastní hranici sami a naučí se předvídat, co jim dělá dobře.

A co kojení nebo umělé mléko?

Kojená miminka s potížemi nemusí přestat kojit. Mateřské mléko je pro dítě nejlepší výživa a s laktózou si v mnoha případech poradí. Pokud se potíže objeví, probere rodič postup s pediatrem nebo laktační poradkyní. Matka by neměla sama vynechávat mléčné výrobky, aniž by se poradila.

U dětí na umělém mléce existují speciální přípravky s omezeným obsahem laktózy. Výběr patří lékaři, který posoudí příčinu potíží. Přechod na jiné mléko je třeba provádět postupně a sledovat tolerance. Pokud dítě hubne, špatně prospívá, zvrací nebo je výrazně netečné, jděte k lékaři okamžitě.

Kojící matka se může obrátit na laktační poradkyni, která ví, jak postupovat při podezření na potíže dítěte s trávením, a nabídne jiné možnosti než ukončení kojení.

Zdroje

• Česká pediatrická společnost ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zdravotnictví ČR