Vojtova terapie neboli Vojtova metoda - rehabilitace pro nejmenší

Vojtova terapie, tedy léčba pomocí rehabilitace, pomáhá pohybově nezralým dětem. Můžeme si ji přiblížit tak, že tato metoda se snaží oživit spící svaly a připomenout mozku jejich existenci. Každý pohyb, každý sval a v podstatě vše \"fungování\" v našem těle závisí na CNS (centrální nervová soustava). Pokud má dítě poškozený mozek nebo pokud jeho mozek pracuje trochu odlišně, zaostává v pohybovém vývoji. Mluví se o dítěti s centrální koordinační poruchou. Vojtova aktivační terapie se snaží podnítit CNS, a tím odblokovat oslabené nebo nepoužívané svaly. Snahou terapie je, vyvolat pohyb. Cílem Vojtova metody je snaha ovlivnit nefyziologické (porušené) základní pohybové vzorce. Hlavní princip spočívá v tom, že nezralému mozku, který ještě nemá definovaně naprogramovanou motoriku, násilím přinutíme aby začal provádět správně používány nebo opravené pohybové vzorce. Vojtova metoda to dělá nepřímo reflexně. Dítě se polohuje a tlakem na určené body se vyvolává pohyb končetin, kteří v mozku ruší nesprávné zapojení a navozuje předpoklad pro správný pohyb. Dlouhodobým opakováním jednotlivých cviků a postupným osvojováním správných odpovědí se mozek učí správnému pohybu. Příčinou pláče dítěte při cvičení není bolest, kterou by cvičení provádělo, ale jeho reakce na polohu, v níž ho nuceně držíme. Důkazem toho, že samotné cvičení nebolí je zklidnění dítěte hned po ukončení cvičení. Úspěch Vojtova metody závisí tak od rychlé diagnostiky jakož i od rodičů, kteří s dítětem pravidelně cvičí. Centrální koordinační porucha se nedá léčit léky a ke zlepšení samo od sebe nedojde. Doporučuje se kombinace Vojtova metody s jinými rehabilitačními komponenty např. Bobath koncept, ale nemálo pomáhá i plavání a hydromasážní vany. Terapeutický systém Vojty zahrnuje 3 modely: 1. Reflexní plazení Začíná se polohou na břiše. Obyčejně jde o křížovou kombinaci pohybu končetin. Obsahuje vzpřímení a pohyb trupu vpřed ve směru opěrných končetin. Předpokladem pro vzpřímení trupu je extenze páteře ve všech svých úsecích, zejména rotace v oblasti osového orgánu (hlava a trup), která bez extenze není možná. Abychom dosáhli reflexní odpověď je možné ji provést kromě polohy i ze spoušťového zón kterých je 9. Hlavní se nacházejí na končetinách a vedlejší se nacházejí na pánevním a ramenním pletenci. Terapeut tyto zóny dráždí tlakem (prsty) a v přesně popsaném směru až po dobu vyvolání reakce. Výběr spoušťového zón i čas dráždění zón je vždy přísně individuální. Aktivace celého koordinačního komplexu trvá od 1-2 hodin po vyvolání, proto se nedoporučuje cvičit před spaním. 2. Reflexní otáčení Začíná se polohou na zádech, pokračuje přes polohu na boku a končí lezením na 4. 3. Takzvaná 1. Pozice kde je model aktivován z polohy na kolenou. Dávkování reflexní terapie: * 0-6 týdnů = několik minut 4x denně * 6 týdnů - 3 měsíce = 10-15 min 4x denně * 3 měsíce - 1 rok = 15 min 3x denně * 1- 4 roky = méně než 20 min 3x denně * Předškolák = méně než 30 min 3x denně * Školák = 30 min 2x denně Stimulace jednotlivých svalových skupin reflexní metodiků je u jedince do 12 měsíce života jednoduchá. Reflexní vliv je zde silnější než v pozdějším věku. Stejně tak výsledky terapie jsou u kojenců ve srovnání se staršími dětmi a dospělými lépe, protože se patologická motorika ještě nepřipevněné ve svých abnormálních patologických vzorech. V kojeneckém věku ještě není CNS \"zasypána\" ukládáním náhradních patologických vzorců, které je později obtížné rozbít.