Proč mít detektor kouře u dětských pokojů a kam ho umístit

Rodina Svobodových se nastěhovala do patrového domku a zjistila, že v celém domě není jediný detektor kouře. Dětské pokoje jsou v patře, ložnice rodičů dole a schodiště je jediná cesta ven. Při požáru v noci je největším nebezpečím kouř, který se šíří rychle a uspává. Detektor dá rodině minuty navíc. Na jejich situaci si projdeme, kde detektory umístit, jaký typ zvolit a jak se připravit na poplach.

Situace: dům s patrem a dvě spící děti

Svobodovi mají šestiletého syna a dvouletou dceru, oba spí v patře. Rodiče slyší jen to, co se děje v jejich ložnici dole. Kdyby začalo hořet v kuchyni, kouř by stoupal schodištěm právě k dětem.

Dům nemá žádné protipožární zařízení, jen hasicí přístroj ve skříni. Rodiče proto řeší hned, co přidat. Detektor je nejlevnější a nejrychlejší opatření.

Obdobná situace nastává i v bytě. Panelový nebo cihlový byt s hlubokým spánkem dětí je stejně zranitelný. Detektor patří všude, kde se spí.

Proč zrovna u dětských pokojů

Při požáru v noci hrozí především otrava kouřem. Člověk se v kouři může probudit pozdě nebo vůbec. Děti mohou spát hlubším spánkem a zvuk poplachu je nemusí vzbudit.

Malé dítě také neví, co dělat. Může se schovat pod postel nebo do skříně, což ztíží záchranu. Včasné varování umožní dospělým reagovat dřív.

Zvuk detektoru by měl být dostatečně hlasitý, aby se vzbudil dospělý. Pro děti zajistěte, aby věděly, co zvuk znamená, a nebály se ho. Večer před spaním o tom stručně promluvte.

Kam detektor umístit

Nejlepší místo je strop uprostřed místnosti nebo chodby, protože kouř stoupá. Detektor nedávejte do rohů, kde je málo proudění. Respektujte pokyny výrobce.

V rodinném domě patří detektor do chodby před dětské pokoje v patře a do chodby v přízemí. Ideální je v každé ložnici, pokud rozpočet dovolí. Nad schodištěm je také vhodný.

Vyhněte se kuchyni, koupelně a okolí průvanu. Pára z vaření a sprchování spouští planý poplach. Do kuchyně se hodí speciální tepelný detektor.

Jaký typ vybrat

Pro obytné prostory se obvykle doporučují optické detektory, které reagují na částice kouře. Hodí se pro doutnavé požáry, například z elektroniky. Dobře fungují v ložnicích a chodbách.

Hledejte označení, že detektor splňuje evropskou normu pro detektory kouře. Značka kvality na obalu napovídá, že prošel zkouškami. Neznačené levné produkty jsou rizikové.

Verze s uzavřenou baterií mají životnost kolem deseti let, jak uvádí výrobci. Propojené detektory se spustí společně, takže poplach slyší celý dům. V patrovém domě je to velká výhoda.

Údržba: test, baterie, výměna

Detektor testujte pravidelně tlačítkem, zhruba jednou měsíčně. Zazní-li zvuk, přístroj funguje. Pokud je ticho, vyměňte baterii nebo celý přístroj.

Při pípání baterie nečekejte. Výměnu proveďte okamžitě a nikdy baterii nevyndávejte kvůli dosažení klidu. Detektor bez baterie nechrání.

Detektor občas očistěte od prachu jemným vysavačem. Prach a pavučiny mohou způsobit falešný poplach. Dodržujte výměnu podle data na přístroji.

Co dělat při poplachu: plán úniku s dětmi

Domluvte se v rodině na cestě ven z každé místnosti. Určete místo setkání před domem, například u brány. Cestu s dětmi jednou vyzkoušejte při denním světle.

Při kouři se pohybujte nízko u podlahy a zavřete za sebou dveře, které zpomalí šíření. Dítě vezměte s sebou a nevracejte se pro věci. Z bezpečného místa volejte hasiče na číslo 150 nebo 112.

Naučte starší děti, že nesmějí hasit samy ani se schovávat. Cílem je dostat se ven. Několik minut opakování ročně stačí, aby si postup zapamatovaly.

Zdroje

• Hasičský záchranný sbor České republiky
• Ministerstvo vnitra ČR