Deskové hry pro předškoláka? Nejdřív ty, kde se vyhrává společně

Předškolák nejlépe začne s hrami, kde všichni táhnou za jeden provaz. Společná výhra nebo prohra odbourá slzy a hádky o to, kdo je první. Soutěživé hry se dají přidat později, až dítě zvládne prohrávat. Vybrat je třeba také podle délky, protože pětiletému dítěti obvykle stačí patnáct minut. Přehled níže pomůže rozlišit typy her a ukáže, co zvolit v které fázi.

Kooperativní hry jako první krok

V kooperativní hře hrají děti i dospělí proti hře samotné. Společně třeba zachraňují zvířátka nebo sbírají ovoce dřív, než padne tma. Dítě tak nezažije hořkost prohry, protože prohrávají všichni.

Další výhodou je rozdělování úkolů. Dítě se učí domlouvat, čekat na řadu a poslouchat. Rodič může jednoduše vysvětlit pravidla a hrát vedle dítěte.

Pozor na přílišné vedení hry. Když dospělý rozhoduje za všechny, dítě ztratí radost. Nechte je navrhovat tahy a chybovat.

Závodní hry s kostkou

Nejjednodušší jsou hry, kde se hází kostkou a posouvá figurka. Procvičí počítání do šesti a trpělivost. Výsledek určuje náhoda, takže dítě nemusí mít pocit, že je horší.

Prohra zde přijde častěji, než čekáte. Připravte se na vztek a pláč, protože je to normální. Nezesměšňujte a netěšte jen slovy.

Pomáhá krátká hra. Pokud dítě prohraje, nabídněte hned odvetu. Rychlé zopakování učí, že jedna prohra není konec.

Postřehové hry a pexeso

Pexeso, obrázkové karty a hledání dvojic podporují paměť a pozornost. Pravidla dítě pochopí za minutu. Překvapivě se dětem často daří lépe než dospělým.

Dobrá varianta je pexeso s menším počtem karet. Začněte například s desítkou dvojic nebo méně a postupně přidávejte. Přetížené dítě se rychle ztratí.

Hry s časovačem a spěchem nechte na později. Stres z pospíchání malé děti spíš odrazuje. Klid je důležitější než rychlost.

Srovnání typů her

Rozdíly ukazuje tabulka.

Typ hry	Co trénuje	Riziko
Kooperativní	domluvu, trpělivost	dospělý řídí za dítě
Závodní s kostkou	počítání, čekání	častý vztek při prohře
Postřehová, pexeso	paměť, pozornost	přílišná náročnost
Pohybová	obratnost, rovnováhu	zranění při hře o pozornost

Pořadí hrajte podle nálady dítěte. Když vidíte, že je unavené, vyměňte typ.

Délka a pravidla

Předškolák vydrží u jedné hry obvykle krátce. Kolem patnácti minut je rozumný odhad, pokud dítě baví. Když se hra protahuje, zkraťte ji dohodnutým koncem.

Pravidla zjednodušte. Klidně vynechte složité body a hrajte s verzí „na půl“. Pozdější doplnění je snazší než ukončení hry v hádce.

Dopředu řekněte, kdy se hraje a kdy se uklízí. Jasná dohoda předejde slzám při konci. Krabici dejte dítěti vrátit do police.

Jak zvládnout prohru

Dítě se učí prohrávat tak, že vidí, jak to zvládáte vy. Nahlas řekněte „Tentokrát to nevyšlo, ale bylo to fajn“. Po hře společně pochvalte něco, co se povedlo.

Nenechávejte dítě vyhrávat pokaždé. Neúspěch ho připraví na školu i hřiště. Občas ale pomozte, aby chuť hrát nezmizela.

Pokud dítě po každé prohře zuří, vraťte se ke kooperativním hrám. Zkuste to za měsíc znovu. Žádný spěch.

Můj tip: Doporučila bych mít doma jednu hru, kterou si dítě vybírá samo, a druhou, kterou navrhnete vy. Když se střídáte, učí se vyjednávat i čekat. Večerní hra před spaním má být krátká, nejlépe s předem domluvenou jednou odvetou.

Zdroje

• Česká pediatrická společnost ČLS JEP
• Pedagogicko-psychologické poradny (materiály pro rodiče)